Už známe vítěze Rosarito Elite 16

Daniel Kolouch - úterý, 29. března 2022

Od 23. do 27 března se odehrál první turnaj kategorie Elite 16 v mexickém Rosaritu. V tomto článku se dočtete jak se vedlo našim reprezentantům Davidovi Schweinerovi a Ondřeji Perušičovi a také o novém rozpoložení prize-money na nové Beach Pro Tour.

Nejdříve ale, tentokrát o trochu delší, okénko do nového rozpoložení prize-money na Beach Pro Tour.

Zajímavé na turnajích v Rosaritu i Tlaxcale bylo, že medailisté neobdrželi při závěrečných ceremoniích velké šeky zobrazující výši vyhraného prize-money. Čím by to mohlo být? V jednom z mých minulých článků, jménem Světová tour v novém kabátě, jsem rozebíral celkový počet prize-money, který mohl jeden vrcholový tým vyhrát za sezónu.

Počítal jsem s tím, že by tento tým objel a vyhrál buď všechny Grand Slamy sezóny (systém před rokem 2016), nebo všechny pětihvězdičkové a čtyřhvězdičkové turnaje sezóny (systém od roku 2017 do roku 2021). Grand Slamy by v roce 2015 vynesly tomuto páru 456 000 USD a v sezóně 2019 by jim na účtu přistálo 320 000 USD. Teď už ovšem víme, jak to bude s letošní Beach Pro Tour. Na webové stránce bvbinfo.com se můžeme dočíst, že za výhru turnaje kategorie Challenge je odměna 10 000 USD pro pár a na Elite 16 odměna činí 30 000 USD. Elite 16 je zatím vypsán devětkrát a Challenge jedenáctkrát. To nám dohromady za první místa dává 380 000 USD pro jedno pohlaví. Oproti minulému systému můžeme vidět zlepšení o 60 000 USD.

Musíme ale také vzít v potaz, že v roce 2015 bylo vrcholových turnajů pouze osm, v roce 2019 jich bylo patnáct a letos jich bude dokonce dvacet. Více turnajů pro hráče znamená mnohem větší náklady na cestování a žádný tým rozhodně nezvládne objet úplně všechno. A to jsme se ještě ani nedostali k faktu že se turnaje Elite 16 rozšířili o kvalifikaci pro 16 týmů. Volleyball World na Instagramu tuto změnu ohlásil jako skvělou příležitost pro další hráče. V příspěvku se zapomněli zmínit o tom, že za vypadnutí v prvním i druhém kole kvalifikace prize-money činí přesně nula čehokoliv. Takhle to sice s kvalifikací bylo vždy, ale tady se bavíme o top třiceti párech světa. Za třicáté druhé místo, což se na Elite 16 rovná vypadnutí v prvním kole kvalifikace, se na čtyřhvězdě dostávalo 2 000 USD, a to už je velký rozdíl. Je snad tedy toto znevýhodnění většiny hráčů důvod proč se Beach Pro Tour už nechlubí výší prize-money při závěrečné ceremonii?

Nyní ale k výsledkům. V Rosaritu nás reprezentoval jediný tým v podobě nejúspěšnějšího mužského páru, který jsme kdy v ČR měli, David Schweiner a Ondřej Perušič. Do turnaje nastoupili jakožto nasazené pětky. První zápas ve skupině narazili na kvalifikanty z Brazílie Alisona a Guta (ano, trojnásobný olympionik a devítinásobný medailista ze světové tour museli nejdříve projít kvalifikací). Zápas viditelně nesedl ani jednomu z párů a bylo to vidět. Perun hojně úřadoval v poli proti brazilskému polaři, ale bohužel byli naše obrany smazány nevynucenými chybami a zkaženými servisy v koncovce. Výkon Brazilců nebyl o nic moc lepší, ale i přesto to osud měl tak, že výhru 2:0 na sety slavili Jihoameričané. Naštěstí se skupiny na Elite 16 hrají stylem “každý s každým,” takže nebyl ještě všem dnům konec.

V dalším zápase šli naši proti nasazeným čtyřkám z Holandska a loňským vicemistrům Evropy, Boermans/De Groot. V tomto zápase Perun s Davem ukázali, že každý může mít své slabé chvilky ze kterých so ovšem dá vždycky zvednout. S Nizozemci si hravě poradili ve dvou setech s tím, že druhý set dokonce vyhráli s jedenáctkou. To byla dobrá zpráva, neboť v tomto systému skupin se počítá každý bod, pokud se více týmů porazí navzájem. V tuhle chvíli mohli být hoši stále první ve skupině, ale i úplně poslední.

Závěrečný zápas ve skupině naši svedli proti mladým Mexičanům Gaxiola/Rubio. Ani v tomto zápase už chlapci nezaváhali a domácí přejeli v obou setech. Mexičani tím pádem všechno prohráli a potom co Nizozemci sekli Brazilce, měli zbylé tři týmy každý po dvou výhrách. Štěstí přeje připraveným, a díky již zmíněnému povedenému setu proti Holanďanů naši borci přeci jenom skončili první ve skupině.

Ze skupiny postupují první dva páry rovnou do čtvrtfinále, což znamená, že nás čekal druhý pár ze skupiny A. Tady už ovšem štěstí Perunovi s Davem došlo, protože ve skupině A se sešli dva budoucí semifinalisté v podobě párů Cherif/Ahmed a Bryl/Losiak. Výborně hrající, ale hůře nasazení Poláci porazili nasazené jedničky z Kataru což Katarce poslalo do čtvrtfinále naším směrem. Pokud jste někdy viděli zápas Peruna s Davem proti Cherifovi s Ahmedem, tak víte, že jde z pravidla o nervy drásající záležitost. Ani tentokrát nás borci z obou týmů nezklamali. První set šel po zaváhání našich směrem soupeři s rozdílem pouhých třech bodů. Ve druhém setu se naopak z míry vyvedli Katařané a Perun a Dave navíc předvedli famózní hru. V tie-breaku šlo opět o všechno a bylo to na obou týmech vidět. Už na začátku třetího setu začali Katařané tlačit Schweinera na příjmu, z čehož se jim podařilo vytvořit tříbodový náskok, který si úspěšně udrželi až do konce. Nepomohlo ani, vzhledem k situaci, krajně nesmyslné písknutí Perunových prstů v koncovce tie-breaku.

Ačkoliv Dave s Perunem nepředvedli svůj úplně nejlepší výkon, páté místo je stále velký úspěch, neboť udržet přímé nasazení v Elite 16 nebude pro nikoho jednoduché. Znovu kluky uvidíme za necelé tři týdny na turnaji kategorie Challenge v místě konaní poslední světovky minulého roku, Itapema, Brazílie.

V semifinále už naši známí Katařané nastoupili opět proti vítězům z Tlaxcaly, Polákům Michal Bryl a Bartozs Losiak. Cherif a Ahmed jim ve dvou setech suverénně vrátili porážku ze skupiny a mohli se tak těšit na finále. Ve druhém semifinále se také odehrála odveta ze skupiny. Alexandr Brouwer a Robert Meeuwsen ve skupině B, ku překvapení všech, bez ztráty setu porazili úřadující olympijské šampióny z Norska. V semifinále ale Anders Mol a Christian Sorum stále nedokázali na výškově převažující Holanďany najít tu správnou strategii a ve třetím setu jim podlehli s rozdílem tří bodů.

V prvním setu v zápase o třetí místo ukázali Norové svoji jednoznačně nejhorší formu od jejich vítězství v Gstaadu v roce 2018. Za doprovodu útoků přímo do tribuny, Sorumovy nahrávky pouze bagrem a dalších nepříjemností s klidem odevzdali první set Polákům, i přesto že si Losiak v tomto setu zranil koleno. Druhý set začal úplně stejným stylem, jen s tím rozdílem, že Norové přišli na největší slabinu polské obrany, kterou byla díra v Brylově bloku a jeho konečky prstů. Najednou se Norský side-out skládal z devadesáti procent buď z toho, že Bryl dostal parohy, nebo že Bryla vytloukly ze shora. Asi i díky Losiakovu kolenu našli v tomto stylu hry Norové své tempo, vyhráli druhý set a v tie-breaku už jen stačilo, aby Mol klasicky přidal v koncovce pár bloků, což se mu povedlo. Bronz tedy nakonec i přes bídný začátek směřoval na sever.

Finále mělo podobný průběh, tentokrát ze strany Brouwera s Meeuwsenem. Kvůli nevynuceným chybám, tlaku na přijmu a excelentní Katarské obraně mohli bronzový medailisté z Olympiády v Tokyu slavit své již druhé zlato pro Katar na světové tour.

U žen se v prvním semifinále potkaly mladé Holanďanky Katja Stam a Raisa Schoon s Američankami Kelly Claes a Betsy Flint. O něco zkušenější Američanky po dlouhém boji vyhrály první set, ale nakonec se ve druhém i třetím setu projevila větší sehranost Nizozemek. V druhém semifinále svedly boj o finále mladičké Lotyšky Tina Graudina a Anastasija Kravčenoka proti mnohem zkušenějším Brazilkám Talitě a Rebecce. V lítém třísetovém souboji opět zvítězilo mládí a větší sehranost lotyšských semifinalistek z Olympiády v Tokyu.

Ze zápasu o třetí místo vyšly nahoře zkušené Brazilky, ale v obou setech s rozdílem pouhých dvou bodů. Finále se neslo ve znamení neschopnosti Kravčenoky dát ztrátu, neboť jí to nedovolil blok sto devadesáti dvou centimetrové Katjy Stam. Nizozemky tak velmi jednoduše přidaly ke stříbru z Challenge hned i zlato z Elite 16 a Lotyšky jsou prvními ženskými medailistkami na světové tour z jejich země.

Co se týče organizace, tak na pláži v Rosaritu se hrálo na dvou kurtech, kde oba kurty měli velkou diváckou kapacitu. Centrální kurt nebyl finálový den naplněn tak dobře jako v Tlaxcale, ale i tak se fanoušci sešli ve velmi úctyhodném počtu. Na druhou stranu jste mohli na sociálních sítích Perušiče se Schweinerem vidět, že minimálně rozcvičovací kurty byly promořeny nebezpečnými odpadky typu rozbité sklo, ostré kameny a injekční stříkačky. I ve finálových přenosech jsme mohli občas zahlédnout hráče, jak cosi sbírají ze země a podávají to rozhodčím. Obecně bych si dokázal představit trochu honosnější centrální kurt pro nejvyšší kategorii turnaje Beach Pro Tour, ale jinak Elite 16 Rosarito vypala jako pěkná a povedená akce.

Další světovka nás, jak jsem již zmiňoval, čeká v brazilské Itapemě 14.-17. dubna. Mezi tím se ode mě můžete příští týden těšit na článek o novém systému turnajů americké beach volejbalové tour AVP.

Medailové pozice Beach Pro Tour Rosarito Elite 16:

Muži

1. Cherif Younousse a Ahmed Tijan QAT

2. Alexandr Brouwer a Robert Meeuwsen NED

3. Anders Mol a Christian Sorum NOR

Ženy

1. Katja Stam a Raisa Schoon NED

2. Tina Graudina a Anastasia Kravčenoka LAT

3. Rebecca a Talita BRA

Související články:

Světová tour v novém kabátě

První turnaj Beach Pro Tour v Tlaxcale už je tady